Ask the Author: Sebastián Wortys
Answered Questions (2)
Sebastián Wortys
Záhadou každého člověka je otázka: „Jak jsem se stal tím, kým jsem?“ Někdo si možná myslí, že to ví a částečně to může být i pravda, ale naše paměť není absolutní a vždy chybí nějaké klíčové detaily. I když si píšu deník a mám mnoho artefaktů z různých etap dětství, stále si dokážu představit nejasnosti.
Také vím, že dosud někde existují lidé, kterých jsem se na něco klíčového v souvislosti s mým životem nezeptal, ale oni by to mohli vědět. Zápletkou knihy pak může být cesta po stopách toho, jak jsme byli spoluutvářeni. Hlavní hrdina by postupoval od nejjednodušších kroků k čím dál obtížnějším výzvám, které by plodily konflikty, odhalovaly rodinná tajemství, nečekané vlivy a možná by se dozvěděl i něco, co by nejraději zapomenul.
Navíc to, kým jsme, částečně koření už v době před naším narozením a velmi zprostředkovaně bychom hypoteticky mohli dojít až k velkému třesku nebo velkému odrazu. Tím se záhada našeho života spojuje se záhadou vesmíru, který obýváme.
Jsme dílčí otázky jedné obří záhady a to už jen tím, že máme prožitek vědomí, který není možné vysvětlit čistě fyzikalisticky. Je potřeba hledat komplementarity s alternativními přístupy, které dosud nejsou plně zmapovány. V takovém filosoficko-záhadologickém příběhu by mohlo dojít k demaskování řady nečekaných představ o naší identitě.
Také vím, že dosud někde existují lidé, kterých jsem se na něco klíčového v souvislosti s mým životem nezeptal, ale oni by to mohli vědět. Zápletkou knihy pak může být cesta po stopách toho, jak jsme byli spoluutvářeni. Hlavní hrdina by postupoval od nejjednodušších kroků k čím dál obtížnějším výzvám, které by plodily konflikty, odhalovaly rodinná tajemství, nečekané vlivy a možná by se dozvěděl i něco, co by nejraději zapomenul.
Navíc to, kým jsme, částečně koření už v době před naším narozením a velmi zprostředkovaně bychom hypoteticky mohli dojít až k velkému třesku nebo velkému odrazu. Tím se záhada našeho života spojuje se záhadou vesmíru, který obýváme.
Jsme dílčí otázky jedné obří záhady a to už jen tím, že máme prožitek vědomí, který není možné vysvětlit čistě fyzikalisticky. Je potřeba hledat komplementarity s alternativními přístupy, které dosud nejsou plně zmapovány. V takovém filosoficko-záhadologickém příběhu by mohlo dojít k demaskování řady nečekaných představ o naší identitě.
Sebastián Wortys
Mnohé knižní světy bývají plné akce, ale v současnosti hledám spíše klid, protože sám život dokáže být divoký. Jako malý jsem si představoval, že bych žil na palubě fiktivní vesmírné lodi Červený trpaslík, ale dnes už bych si to rozmyslel. Na první pohled se ta téměř liduprázdná obří kocábka může zdát klidná, ale její posádka často čelí nepředvídatelným existenčním hrozbám, ze kterých by se člověk zbláznil. Je to dobrý situační humor pro diváky (viz. třeba polymorf), ale žít by se v tom nedalo.
Proto mi jako lepší volba připadá prostá povídka „Klidná místa u vod“ od Roberta Scheckleye. Zkrátka mít svůj malý kousek přírody ve vesmíru, kde by mě nikdo nerušil a povídal bych si občas s umělou inteligencí, kterou bych si personalizovaně vytrénoval. Na druhou stranu kdybych měl jistotu, že se mi nic špatného nestane, všechny záměry mi projdou a vrátím se zpátky, tak bych si vybral něco bláznivějšího. Třeba Restauraci na konci vesmíru z knihy Stopařův průvodce Galaxií, ale spíše Magratheu a VR katalog luxusních planet na zakázku.
Předpokládám, že tak vyspělá společnost by dokázala vytvořit vysoce personalizovanou ukázku planety, takže touto volbou bych si vybral svět přesně podle mých představ a myslím, že by se podobal mj. povídce Přirozená mnohobytost. A kdybych v tom světě mohl být kýmkoliv, tak by se to víc podobalo mé utopické podmořské povídce a byl bych vodníčkem.
Proto mi jako lepší volba připadá prostá povídka „Klidná místa u vod“ od Roberta Scheckleye. Zkrátka mít svůj malý kousek přírody ve vesmíru, kde by mě nikdo nerušil a povídal bych si občas s umělou inteligencí, kterou bych si personalizovaně vytrénoval. Na druhou stranu kdybych měl jistotu, že se mi nic špatného nestane, všechny záměry mi projdou a vrátím se zpátky, tak bych si vybral něco bláznivějšího. Třeba Restauraci na konci vesmíru z knihy Stopařův průvodce Galaxií, ale spíše Magratheu a VR katalog luxusních planet na zakázku.
Předpokládám, že tak vyspělá společnost by dokázala vytvořit vysoce personalizovanou ukázku planety, takže touto volbou bych si vybral svět přesně podle mých představ a myslím, že by se podobal mj. povídce Přirozená mnohobytost. A kdybych v tom světě mohl být kýmkoliv, tak by se to víc podobalo mé utopické podmořské povídce a byl bych vodníčkem.
About Goodreads Q&A
Ask and answer questions about books!
You can pose questions to the Goodreads community with Reader Q&A, or ask your favorite author a question with Ask the Author.
See Featured Authors Answering Questions
Learn more