What do you think?
Rate this book
Atlas bytostí
Radek Malý očekávaný i nečekaný, příjemná změna kurzu v díle muže devatera literárních řemesel. Básník se odráží od pevniny vázaného verše a mapuje zcela nové končiny za ilustračního doprovodu Heleny Wernischové. Atlas bytostí je sbírka znepokojivá a naléhavá, pocit smysluplné prázdnoty zaručen!
Unknown Binding
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 of 1 review
September 3, 2021
Mroži pářící se s ještěrem. Vlaky s chatovou úpravou. Nosorožec napichující na roh různý lidi. Rendezvous s ptakopyskem. Roztleskávačky v okapech. Nákupy slámy v kamenolomu. A tak dále. Mnoho mnoho imaginace, která se však nerozvíjí do nějakého fantazie jiné galaxie, ale naopak vrací pohled k lidskému.
Vlastně by mi to stačilo už jen z té stránky, kdy se kochám podivností, svérázným humorem a absurdními mikropříběhy. Neuspořádanost sbírky (on ten název atlas je celkově spíš parodický), jakási tajemnost (zřejmá už od motta sbírky) a nedořečenost nejsou pro čtenáře příliš záchytnými body. Ale vlastně mi to vůbec nevadí. Stejně jako v textu představuje Malý svoji představivost, může se toho chytit i čtenář.
Pokud byl dosud autor brán jako jeden z mála současných představitelů vázaného verše, zde sbírka skýtá množství různorodých forem – dopis, sen, recept, encyklopedický zápis, přehled, mail. Krom toho, že jsem si nemohl být ani přibližně jist, co za prapodivný obraz se objeví na dalším verši, tak jsem si ani nemohl být jist, zdali další báseň nebude zapsána jako kvízová otázka.
Bytosti nepředstavují v knize žádné stvůry. Podivné bytosti z bestiářů a pověstí se tam mihnou, to ano, vymyšlené (vážně vymyšlené? jen kvůli tomu, že je nikdo neviděl?) druhy, jasně. Nejzajímavější jsou situace, kdy dochází k jakýmsi pochybám nad zvířecí a lidskou podstatou existence a dochází k prolnutí či k záměně. Hned v první básni, kde se v 5:37 upaluje živočišný druh v průjezdu, subjekt říká, že to "mělo tvoje oči". Promítáme si tedy do imaginativních tvorů své vlastní postřehy? Nestáváme se pak jimi sami? Však v nejkratší básni celé sbírky se píše "Ještě jiné zvíře jsem toho dne zahléd / neslo před sebou zrcadlo". Můžeme se podivovat nad roztodivností druhů, které ani neumíme pojmenovat, ale nakonec stejně docházíme ke zjištění, že nevyhnutelně patříme k nim.
V jiné básni zjišťujeme, že "jen Bůh je prý jeden / a to není sám". Proto čtu knihu trochu jako svědectví o unikátnosti každého organismu, za všemi možnými maskami a názvy se totiž vyskytuje jedinečnost. A krásné ilustrace! Stejně jako text pěkně tajemné a evokující zvídavost.
Vlastně by mi to stačilo už jen z té stránky, kdy se kochám podivností, svérázným humorem a absurdními mikropříběhy. Neuspořádanost sbírky (on ten název atlas je celkově spíš parodický), jakási tajemnost (zřejmá už od motta sbírky) a nedořečenost nejsou pro čtenáře příliš záchytnými body. Ale vlastně mi to vůbec nevadí. Stejně jako v textu představuje Malý svoji představivost, může se toho chytit i čtenář.
Pokud byl dosud autor brán jako jeden z mála současných představitelů vázaného verše, zde sbírka skýtá množství různorodých forem – dopis, sen, recept, encyklopedický zápis, přehled, mail. Krom toho, že jsem si nemohl být ani přibližně jist, co za prapodivný obraz se objeví na dalším verši, tak jsem si ani nemohl být jist, zdali další báseň nebude zapsána jako kvízová otázka.
Bytosti nepředstavují v knize žádné stvůry. Podivné bytosti z bestiářů a pověstí se tam mihnou, to ano, vymyšlené (vážně vymyšlené? jen kvůli tomu, že je nikdo neviděl?) druhy, jasně. Nejzajímavější jsou situace, kdy dochází k jakýmsi pochybám nad zvířecí a lidskou podstatou existence a dochází k prolnutí či k záměně. Hned v první básni, kde se v 5:37 upaluje živočišný druh v průjezdu, subjekt říká, že to "mělo tvoje oči". Promítáme si tedy do imaginativních tvorů své vlastní postřehy? Nestáváme se pak jimi sami? Však v nejkratší básni celé sbírky se píše "Ještě jiné zvíře jsem toho dne zahléd / neslo před sebou zrcadlo". Můžeme se podivovat nad roztodivností druhů, které ani neumíme pojmenovat, ale nakonec stejně docházíme ke zjištění, že nevyhnutelně patříme k nim.
V jiné básni zjišťujeme, že "jen Bůh je prý jeden / a to není sám". Proto čtu knihu trochu jako svědectví o unikátnosti každého organismu, za všemi možnými maskami a názvy se totiž vyskytuje jedinečnost. A krásné ilustrace! Stejně jako text pěkně tajemné a evokující zvídavost.
Chtěl bych vést skrytý život paježury(s. 12)
snést jediné vejce a vylíhlé mládě pak nosit ve vaku
a v horských vlhkých lesích Nové Guinei
citlivým rypcem za nocí rýpat ponravy a jiné
Rád vařím více lidem. Introvert
Cena i poloha pokoje se mi zamlouvají
Displaying 1 of 1 review