První polovina roku uběhla, ani nevím jak. Druhá se zdánlivě táhla o trochu víc. Možná to bylo tím, co všechno jsem páchala (ale neměl by ten pocit ubíhání času tím pádem spíš zrychlit…?), těžko říct.

Cose týče zdraví, je to pořád stejná písnička – zrakvenápravačka bolí (to je tak, když jste lemra, co to neřeší včas /doktoři vás lečí na něco jiného, než co to je / jsou dlouhéobjednávací lhůty / nemůžete se měsíc dovolat k potřebnémudoktorovi / spletete něco z té tuny byrokracie). List...